Šumava
Národní park Šumava je největší ze čtyř národních parků v České republice. Má rozlohu 68 064 ha. Mimo horských smrčin a pralesních porostů jsou nejvýznamnější slatě, rašeliniště a ledovcová jezera. Šumavský národní park je součástí Chráněné krajinné oblasti Šumava.
Poloha
Národní park Šumava se nachází na jihozápadě ČR. Lze jej od severovýchodu po jihovýchod geomorfologicky rozdělit na 6 částí - Šumavské pláně, Železnorudskou hornatinu, Boubínskou hornatinu, Želnavskou hornatinu a Trojmezenskou hornatinu s Vltavskou brázdou. NP Šumava se rozkládá v nadmořské výšce mezi 600 m (údolí Otavy u Rejštejna) a 1378 m (vrchol Plechého). Nejvyšší horou na české straně Šumavy je Plechý, nejvyšší horou Bavorského lesa je Velký Javor - 1456 m n. m.
Fauna
Fauna Šumavy je významně ovlivněna velikostí území, velikostí zón s nejvyšším statutem ochrany, členitostí území, různorodostí biotopů a především lidskou činností. Pro Šumavu významnými druhy jsou rys ostrovid, tetřev hlušec, datlík tříprstý, sýc rousný nebo kos horský a můžeme zde taká narazit na vydru říční. Populace tetřeva hlušce na Šumavě je jedinou životaschopnou populací tetřeva v ČR a proto je i velmi citlivá na rušení. Na území NP a CHKO Šumava je také možné pozorovat až tři druhy orlů.
Flora
Skoro celé území Šumavy je pokryto lesy, horskými lesy a horskými smrčinami, jsou zde také rozlehlá rašeliniště. Rozbory pylu v sedimentech rašelinišť a jezer potvrzují, že smrky rostou na Šumavě hojně a trvale posledních 9000 let. Společně s borovicí, břízou, lískou a olší patří k nejstarším osídlencům Šumavy. Většina lučních mokřadů na Šumavě vznikla až díky působení člověka po odlesnění části krajiny.
