KRNAP
Krkonoše
Krkonošský národní park je nejstarším národním parkem ČR. Rozkládá se na 363,27 km² a jeho nejvyšším bodem je vrchol Sněžka (1603m).
Poloha
Nachází se na geomorfologickém celku Krkonoše v severní části České republiky. Leží na severozápadu okresu Trutnov, ale zasahuje také do okresu Semily a Jablonec nad Nisou. Severní hranice parku je vedena po státní hranici, která ho současně odděluje od Karkonoskiego Parku Narodowego na polské straně Krkonoš.
Vegetační stupně a flora
Ve vysokých polohách se nachází několik druhů, které jsou glaciálními relikty. Jsou to např. všivec krkonošský, lomikámen sněžný, ostružiník moruška.
- Submontánní - Původně listnaté až smíšené lesy. Tyto lesy byly vykáceny a byla zde uměle vysázena smrková monokultura. V podrostu se vyskytují chráněné rostliny jako kyčelnice cibulkonosná a devítilistá.
- Montánní - V tomto stupni převažují smrkové porosty, tmavé lesy jsou vhodným prostředím pro růst kapradin . Od 18. století tu jsou bezlesé horské louky, kde jsou hojně zastoupeny vzácné druhy rostlin jako např. zvonek krkonošský, violka sudetská.
- Subalpínský - V tomto stupni jsou nejcennější biotopy Krkonoš - smilkové louky, severská rašeliniště a porosty kleče. Z bylin např. smilka tuhá, třtina chloupkatá.
- Alpínský - Druhově nejbohatší jsou strmé skalní svahy a jámy. Svahy karů jsou porostlé např. omějem zdobným a mléčivcem alpským.
Fauna
Živočišná společenstva se zformovala během poslední doby ledové a následujícího příznivějšího období. Je zde několik druhů bezobratlých, kteří zde zastupují glaciální relikty např. slíďák ostnonohý, vrkoč severní. Z obratlovců byly v Krkonoších pozorovány druhy jako kos horský severoevropský, slavík modráček tundrový, nejrozšířenějším hlodavcem je hraboš mokřadní. Za endemický druh Krkonoš lze považovat pouze jepici krkonošskou, motýla huňatce žlutopásého a plže vřetenovku krkonošskou
Čečetka zimní
Hraboš mokřadní
Kulík hnědý
Slavík modráček tundrový